Bolest
• Symptom, který se objevuje při poškození tkání.
• Abdominální bolest má jednu nebo více z těchto vlastností:
• viscerální bolest – tupá, nepřesně lokalizovaná, projevuje se hlavně ve střední linii, může se projevovat i křečemi nebo pálením.
• parietální – má charakter somatické bolesti. Je velmi intenzivní, přesněji lokalizovaná a lateralizovaná. Většinou vyvolaná zánětem.
• přenesená bolest – bolest vnitřních orgánů přenesená na vzdálenější místa. Tyto místa, jsou inervovány stejnými míšními segmenty.
• Rytmická bolest
• časná (např. žaludeční vředy)
• pozdní (např. duodenální bolest)
Dyspepsie organická
• Zánětlivá a nádorová onemocnění trávicího traktu nebo hepatobiliárního systému
• Bakteriální a virové záněty trávicího traktu, peptické vředy, refluxní choroba jícnu, nealkoholová a alkoholová steatohepatitida a jaterní cirhóza, cholelithiáza, pankreatitidy, malabsorpce, potravinová intolerance, malignity.
Dyspepsie sekundární
• Kardiovaskulární příčiny: IM, srdeční selhání (nevolnost, zvracení, pocení)
• Neurologické: migréna, cévní mozková příhoda, neuroinfekce
• Endokrinní
• Štítná žláza – hypertyreóza – průjem, hypotyreóza – zácpa
• Diabetes mellitus - ketoacidóza je provázena bolestí břicha, nevolností, zvracením, ovlivněnou peristaltikou až paralytickým ileem.
• Nadledviny: hypokortizolismus bývá ve fázi addisonské krize provázen symptomatologii akutní břišní příhody (bolesti břicha, nevolností, zvracením event. průjmem).
Funkční dyspepsie
• Soubor izolovaných symptomů nebo jejich proměnlivé kombinace bez prokazatelných organických, biochemických, ultrazvukových dalších změn.
• Mezi funkční dyspepsie patří horní a dolní funkční dyspeptický syndrom.
Akutní
• Příčinou je nevhodná strava, infekce, toxické vlivy zevního prostředí.
Chronická
• Většinou se jedná o funkční dyspepsie, příznaky přetrvávají víc jak 3 měsíce.
Horní dyspepsie
• Jícnové, žaludeční a duodenální dyspepsie
• Lokalizace v epigastriu a nad pupkem ve střední čáře.
• Tlaková bolest, pocit plnosti, pocit špatného trávení, nauzea, nadýmání, říhání, pocit pachutí v ústech, hořkost, salivace.
Dolní dyspepsie
• Střevní dyspepsie
• Lokalizace obtíží je méně určitá.
• Pocit nadmutí, zvýšená flatulence, neurčité bolesti břicha související s pasáží stolice, poruchy vyprazdňování spojené s kvalitou stolice.
Biliární
• Biliární dyskineze
• Záchvatovitá bolest v pravém podžebří, většinou vzniká náhle a vyzařuje do zad.
• Doba trvání je různá, mohou se připojit nauzea i zvracení.
Horní funkční dyspepsie
• Jícnové, žaludeční a duodenální dyspepsie
• Ulcerózní dyspepsie = dráždivý žaludek - vedoucím příznakem je epigastrická bolest
• Dysmotilitní = chabý žaludek - obtíže mají charakter nebolestivých senzací – tzv.
dyskomfortů (pocitů plnosti, předčasné sytosti, nauzey apod.).
Dolní funkční dyspepsie
• Střevní poruchy projevující se zejména bolestmi nebo pocitem nepohody v břiše a poruchami defekace ve smyslu změny ve frekvenci a konzistenci stolice.
• Mezi dolní funkční dyspepsie řadíme:
• Dráždivý tračník - funkční porucha tlustého střeva projevující se bolestmi břicha a abnormální bolestí, často nutkavou defekací.
• Funkční průjem - odchod řídké nebo kašovité nebo vodnaté stolice bez břišní bolesti nebo dyskomfortu.
• Spastická zácpa - projevuje se bolestmi břicha a zácpou, bez nutkavých defekací, stolice je hrudkovitá, případně stužkovitá
• Kvasná či hnilobná dyspepsie - přemnožení kvasných či hnilobných bakterií ve střevech (po dietních chybách).
Dysfagie
• Je subjektivní pocit zastavení pohybu sousta v jícnu.
• Příčiny:
• Neuromuskulární poruchy (cévní mozková příhoda, Parkinsonova nemoc, nádor mozkového kmene, sclerosis multiplex)
• Obstrukce, útlak (struma) Odynofágie
• Bolest, která vzniká při polknutí sousta
• Příčina:
• Obstrukce
• Poškození sliznice (infekce, refluxní ezofagitida) Pyrosis
• Pálení za sternem, často doprovázen pocitem hořké nebo kyselé chuti
• Příčinou je reflux žaludečních šťáv do jícnu a jeho poškozování
• Častější při poloze v leže, ve spánku může vést k aspirační pneumonii
Peptická ezofagitida - Zánět jícnu, který je způsoben refluxem žaludeční šťávy s obsahem žaludku a dvanáctníku.
Achalázie - Je porucha motility s nedostatečným uvolněním svaloviny a poruchou pasáže sousta z jícnu do žaludku
Hiátová hernie (brániční kýla) -Je stav, kdy část žaludku proniká skrz bránici otvorem pro jícen do hrudní dutiny.
Příznaky :
• neuspokojivý pocit po jídle - postprandiální plnost, předčasná sytost, epigastrická bolest či pálení, nadmutí epigastria.
• Říhání, aerofagie, aerogastrie, nadýmání – příčinou je mluvení při jídle a žvýkání s otevřenou pusou, což vede k polykání vzduchu a jeho nahromadění v žaludku.
• Regurgitace - vniknutí malého či většího množství žaludečního obsahu do úst (není to reflexní děj na rozdíl od zvracení).
• Anorexie – nechutenství
• Zvracení - prudké reflexní vypuzení žaludečního obsahu, kterému předchází nevolnost.
• Ruminace – přežvykování. Není vůlí ovlivnitelné, ale na rozdíl od regurgitace není příslušné osobě nepříjemné.
• Zápach z úst – různé příčiny např. zvýšená kazivost zubů, záněty dásní…
• Zvýšená salivace (ptyalismus) - s cílem zamezit naleptání zubní skloviny.
Zvracení:
• Důležitý obranný reflex
• Nervově řízené perorální vyloučení tráveniny ze žaludku či dvanáctníku, způsobené křečovitými stahy svalstva břicha a bránice.
• Koordinováno nervovými centry v prodloužené míše.
• Stimulováno podrážděním nervových zakončení např. n. vagus, nn. splanchnici (inervace orgánů dutiny břišní), stimulací chemorecepční zóny v area postrema (urémie, hypoxie, ketoacidóza), nebo jako reakce na zraková, čichové, emoční podněty.
Komplikace – hypovolémie, iontová dysbalance a metabolická alkalóza
• Snížený příjem a zvýšené ztráty tekutin vedoucí k dehydrataci a hypovolémii.
• Reakcí na hypovolémii je uvolnění ADH a tím zadržování vody.
• Zadržením vody se naředí objem plasmy, a organismu tak hrozí hyponatrémie.
• K hyponatrémii ještě přispívá snaha o vyloučení nahromaděného HCO3-ve formě NaHCO3ledvinami.
• Metabolická alkalóza se vyvíjí v souvislosti s nahromaděním HCO3-, neboť tento aniont není využit k neutralizaci H+v žaludeční šťávě, která byla vyzvracena.
• Současně dochází i k hypokalémii, neboť K+ v žaludeční šťávě byl vyloučen se zvratky a navíc je vylučován i renálně (kvůli hypovolémii je vylučován aldosteron – zvyšuje resorpci sodíku výměnou za draslík)
Dalšími komplikacemi častého zvracení jsou:
• Podvýživa – nedostatečný přísun živin
• Poškození stěny žaludku, jícnu, dutiny ústní – časté záněty dutiny ústní, zvýšená kazivost zubů, ruptura žaludku, gastro-ezofageální lacerace (tzv. Mallory-Weissova lacerace – podélné trhliny na jícnu, krvácení do trávící trubice)
• Vdechnutí zvratků – aspirační pneumonie
Meteorismus
• Plynatost, nadýmání, zvýšený obsah plynů ve střevech
• Vzedmutí břicha v důsledku rozepnutí trávící trubice nadměrným obsahem plynu
• Příčiny:
• aerofagie – zvýšené polykání vzduchu
• složení potravy – vegetariáni, potravinové alergie (lepek, laktóza)
• činnost střevních bakterií
• dyspepsie
• ileus – neprůchodnost střeva Flatulence
• Zvýšený odchod střevních plynů konečníkem
• Dochází k němu buď jejich zvýšeným nahromaděním ve střevech, nebo i při jejich normálním množství tehdy, když křečové stahy tračníku vypuzují plyn přítomný ve střevě (po některých pokrmech, při dyspepsiích, u dráždivého tračníku).
Obstipace:
• Obtížné, méně časté a málo vydatné vyprazdňování střev.
Průjem
• Častější vyprazdňování řidší stolice
Akutní zácpa
• Představuje náhlou neschopnost se vyprázdnit
• Může být způsobena:
• střevní obstrukcí.
• bolestivými análními afekcemi (anální fisura, absces), které znemožní relaxaci sfinkteru.
• změna defekačního stereotypu (dovolená apod.).
Chronická zácpa
• Odchod stolice méně než 3x za týden, nutný je silný tlak.
• Stolice je tuhá a hrudkovitá.
• Pacient má pocit neúplného vyprázdnění, pocit anorektální obstrukce.
• Někdy nutná manuální pomoc k vyprázdnění.
Anální fisura = řitní trhlina
• Poranění řitní sliznice (malé trhlinky = ragády; hlubší trhliny = fisury)
• Projeví se bolestí při a po defekaci, tato bolest přetrvává i několik hodin a je doprovázena krvácením.
Anismus
• Stav se spasmy zevního análního svěrače vedoucí k chronické obstipaci
Paralytický ileus
• Způsoben obrnou střevní motility např.:
• při zánětech (pankreatitida, cholecystitida, apendicitida, divertikulitida a peritonitida)
• reflexně (při renální a biliární kolice, velké krevní ztráty, zlomeniny obratlů)
• při poruše vnitřního prostředí (diabetická acidóza, urémie)
• medikamenty (tricyklické antidepresiva, neuroleptika, opiáty).
Klasifikace dle patogeneze:
Osmotické
• Zvýšené koncentrace osmoticky aktivních látek váží v lumen střeva vodu a druhotně stimulují sliznici k sekreci vody a elektrolytů.
• Ustávají při hladovění
• Např.: střevní deficit sacharidáz (intolerace mléčného cukru), léky – laxativa (laktulóza, polyetylenglykoly, neresorbovatelné soli hořčíku).
Sekreční
• Vyvolaný působením bakteriálních toxinů (zvyšuje se sekrece chloridových iontů do lumen), nebo neuroendokrinní i tumory produkující serotonin.
• Např.: Cholera (u nás ne moc častá), stafylokoková enterotoxikóza (velmi častá, inkubační doba 6 h, uzdravení do 24 h, příznaky - zvracení, bolesti břicha, průjem, bez horečky),enterotoxigenní E. coli(cestovatelské průjmy),Bacillus cereus, …..
Exudativní/Zánětlivé
• Vznikají v důsledku poškození střevní sliznice nebo celé stěny - porušení resorpce vody, zvýšená střevní sekrece, zánětlivá exsudace a porušená motilita.
• Průjmy jsou méně vodnaté než sekreční, obsahují ale často krev, hlen nebo hnis.
• Příčina: bakteriální infekce (salmonelózy, shigelózy, klostridiové enterotoxikózy), viry (rotaviry, enterální adenoviry), parazité (amébová dysenterie, lamblióza) nespecifické střevní záněty (ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc), malabsorpční syndrom
Motorické
• Funkční průjmy – dráždivý tračník, dlouhodobý průjem bez jiné symptomatologie
• Průjmy organického původu – hypertyreóza, průjmy v důsledku zkrácení resorpční plochy nebo urychlené pasáže (průjmy po resekci žaludku, po vagotomii, po
Akutní
• Vzniká náhle a trvá maximálně 14 dnů.
• Příčinou je infekce (bakteriální, virová).
• Dehydratace, která může vést až k ledvinovému selhání a hypovolemickému šoku.
• Zvýšená viskozita krve může vézt k CMP nebo koronárním příhodám.
• Dochází k rozvratu vnitřního prostředí a ke ztrátě iontů (Na+, Cl-, Mg2+, K+).
• Hypokalémie může být příčinou poruch srdečního rytmu.
Chronické
• Trvají déle jak 14 dnů.
• Nejčastěji organické onemocnění tenkého nebo tlustého střeva, hyperkinéza trávící trubice.
• Příčinou také hypertyreóza, urémie, diabetická viscerální neuropatie.
• Komplikacemi je podvýživa, snížené vstřebávání vitamínů, rozvoj osteoporózy (nedostatek vit. D a vápníku).
Zvýšená chuť k jídlu:
• Příčinou jsou zvýšené metabolické nároky (v graviditě, u dětí a dospívajících, u fyzicky aktivních jedinců, uzdravující se pacienti).
• Hypoglykémie u diabetu mellitu.
• Hypertyreóza – zrychlení energetického metabolismu a větší tvorba tepla.
• Psychiatrické onemocnění – bulimie.
• Prader-Williho syndrom - vzácné genetické onemocnění způsobené poruchou na chromozomu číslo 15, který děti zdědí od svého otce. Typickým příznakem je kromě mírné mentální retardace a malého vzrůstu také neukojitelný hlad, který u pacientů vede k chronickému přejídání a obezitě
Snížená chuť k jídlu:
• Infekční onemocnění – hlavně infekce které postihují zažívací trakt spojené s nauzeou a zvracením.
• Nádorová onemocnění.
• Pravostranné srdeční selhání – hromadění krve v žilním systému trávícího ústrojí.
• Selhávání jater a ledvin – hromadění zplodin metabolismu a jejich působení na mozek způsobuje mimo jiné i snížení chuti k jídlu.
• Psychiatrické onemocnění – anorexie.
Anorexie = mentální anorexie = anorexia nervosa
• Porucha charakterizována postupným ubýváním na váze, které je úmyslně vyvolané a udržované. Pacienti se obávají tloušťky – ovládavé až nutkavé myšlenky.
• Pacientky samy usilují o nízkou váhu. Následně vzniká podvýživa, sekundární endokrinní a metabolické změny a narušení tělesných funkcí.
• Výskyt 1%, muži : ženy = 1:10
• 2 typy - liší se způsobem udržování váhy:
• restriktivní typ – hladovění.
• kombinovaná restriktivní forma s vypuzovací - požití malého množství stravy s následným vypuzením (vyprovokované zvracení).
• Mentální anorexie může být provázena zneužíváním nejrůznějších látek, podporujících vyprazdňování, především laxativ, diuretik a klysmat.
Bulimie = mentální bulimie = bulimia nervosa
• Porucha přijmu potravy, při které nemocný trpí záchvaty přejídání, po kterých následují deprese, pocity viny a tělesný dyskomfort.
• Charakteristickým rysem je kombinace nutričního strádání, epizod přejídání a následného zvracení.
Steatorea
• Nadměrné množství tuku ve stolici v důsledku jeho porušeného trávení či vstřebávání (malabsorpce).
• Stolice je objemná, kašovitá, nepříjemně zapáchající, lesklá a bledá.
• Provází řadu chorob způsobujících malabsorpční syndrom (špatná funkce slinivky břišní, střevní a žlučové poruchy) a může mít za následek nedostatek vitaminů rozpustných v tucích.
Acholie
• Světlá stolice neobsahující žluč.
• Mastná konzistence – vzhledem k nedostatku žlučových kyselin ve střevech se nevstřebávají tuky.
• Příčinou je buď porucha tvorby žluči (infekční hepatitida, cirhóza), nebo porucha jejího odtoku do střeva (cholelitiáza, zánět žlučových cest).
Enteritis
• Zánět tenkého střeva Dysmikrobie
• Stav změněné, nepřirozené rovnováhy mezi mikroby ve střevě.
• Nerovnováha hnilobných (bílkoviny) a kvasných bakterií (cukry).
Typ 1= takzvané „kozí bobky“, oddělené a tvrdé hroudy velikosti vlašských ořechů.
Ve střevech byly delší dobu a těžko se dostávají ven (zácpa).
Typ 2= podlouhlý tvar, ale i tak hrudkovitý, tvrdý, konzistencí podobný typu 1.
Typ 3 = normální typ stolice – tvar klobásy s prasklinami na povrchu, měkká konzistence a snadno jde ven.
Typ 4= nejideálnější stolice. Tvar klobásy, hladký povrch a měkká konzistence.
Typ 5 = měkké kusy s jasnými hranami. Tento typ je počátkem hranice, kdy stolici považujeme za průjem.
Typ 6= nadýchané kašovité kusy s roztrhanými hranami, jedná se o průjem.
Typ 7= vodnatý průjem - vodovité, tekuté, bez tvaru.
Krvácení
• Je velmi vážným symptomem.
• Hemateméza – zvracení krve při krvácení z jícnových varixů (jasně červená krev) nebo z žaludku (krev má vzhled kávové sedliny, hematin).
• Meléna – černá řídká stolice. Černé zbarvení je dáno přítomností natrávené krve, krvácení je tedy kdekoli v horní části GIT až po tlusté střevo. Krvácení dosahuje 50 – 100 ml/den.
• Enteroragie - jasně červená krev značí krvácení z rekta, lehce promísená se stolicí značí krvácení z tračníku.
• Okultní krvácení – je krvácení, které není ve stolici makroskopicky patrné, ale je zjistitelné při vyšetření vzorku stolice. Může souviset se zánětem, polypem, adenomem nebo kolorektálním karcinomem.
Gastroskopie
• Endoskopické vyšetření horních částí GIT (jícen, žaludek a dvanáctník).
Kolonoskopie
• Endoskopické vyšetření dolních částí GIT (konečník a tlusté střevo).
Ikterus
• Je žluté zabarvení kůže, sklér a sliznic způsobené hromaděním bilirubinu.
• Důvodem hromadění je nerovnováha mezi tvorbou a exkrecí bilirubinu.
• Prehepatální ikterus – došlo k zvýšení nabídky bilirubinu játrům, ty ho ale nestíhají konjugovat a bilirubin se hromadí. Zvýšené zpracování bilirubinu vede k tmavšímu zabarvení žluče a stolice.
• Příčiny: zvýšená hemolýza (hemolytická anémie), resorpce hematomů, neefektivní erytropoéza (megaloblastické anémie z nedostatku vnitřního faktoru (perniciózní anémie, resekce žaludku), kys. listové, vit B12 (resekce ilea)).
• Intrahepatální
• hepatocyty nejsou schopny vychytávat bilirubin
• Gilbertův syndrom – funkční porucha transportu aniontů v hepatocytech
• hepatocyty nejsou schopny konjugovat bilirubin
• absolutní nebo relativní nedostatek UDP-glukuronyltransferázy, fyziologický ikterus novorozenců
• hepatocyty nejsou schopny produkovat bilirubin
• narušeno intrahepatální vylučování žluče (intrahepatální cholestáza), hepatitidy (virová, alkoholová, léková), cirhóza, fokální léze (malárie, toxoplazmóza)
• Posthepatální - zablokován odtok žlučových kyselin z důvodu obstrukce žl.
Portální hypertenze
• Trvalý vzestup tlaku v portální žíle nad 22 mmHg (normální hodnoty 5 – 10 mmHg).
• Příčinou může být obstrukce presinusoidální (trombóza portální žíly), postsinusoidální (útlak centrálních vén, jaterních žil nebo dolní duté žily, pravostranné srdeční selhání) a sinusoidální (cirhóza, útlak nádorem, cystou).
• Při vzestupu tlaku v portální žíle se začne tvořit kolaterální oběh, jehož cílem je odklonit krev z vysokotlaké portální žíly do nízkotlakých vén, které ústí do duté žíly (tzv. portokavální anastomózy). Zvýšená náplň těchto vén vede k tvorbě varixů (jícnové, žaludeční, hemoroidy).
• Caput Medusae – anastomózy žil přední břišní stěny.
• Příznaky:
• Krvácení z varixů
• Ascites
• Splenomegalie
• Hepatální encefalopatie
Ascites
• Znamená přítomnost nadměrného množství tekutiny v peritoneální dutině.
• Nejčastěji vzniká při cirhóze, ale také se může vyskytovat ve spojení s jinými onemocněními.
• K akumulaci tekutiny v břišní dutině přispívá více faktorů.
• Zvýšený hydrostatický tlak při portální hypertenzi a snížený onkotický tlak způsobený hypoalbuminémií.
• Za normálního stavu dochází k přestupu plasmatických bílkovin přes sinusoidy už při malém zvýšení sinusoidálního tlaku. Tekutina se z intersticia nevrací zpět do sinusoidů, ale zpět do cév ji vrací lymfatický systém jater.
• Přesáhne-li rychlost tvorby rychlost resorpce lymfatickými cévami, intersticiální tekutina z jater prosakuje do peritoneální dutiny.
• Při udržování ascitu hrají roli renální faktory.
• Retence vody a sodíku v ledvinách z důvodu systémových hemodynamických změn při cirhóze. Příčinou je cirkulace vasodilatačních působků (uvolňované při portální hypertenzi), které snižují periferní rezistenci a tím se snižuje i náplň arteriálního řečiště. Baroreceptory zaznamenají pokles tlaku krve a stimulují RAAS, sympatikus a uvolňování ADH s cílem zvýšit plasmatický objem. Z důvodu portální hypertenze ale dochází k redistribuci tekutiny do intersticia, takže stimul pro sekreci RAAS přetrvává.
• Rychlost vývoje ascitu je od několika dnů až po týdny.
• Doprovodnými příznaky jsou:
• dyskomfort
• bolest v abdominální oblasti
• tlak na bránici a problémy s dýcháním
• Nejtěžší komplikací je spontánní bakteriální peritonitida.
Hepatální portosystémová encefalopacie / komplexní neuropsychický syndrom
• Komplikace jak akutního tak chronického onemocnění jater.
• Způsobená metabolickým poškozením CNS a nervosvalového systému.
• Příčinou je:
• těžké poškození jaterních funkcí a (intra- a/nebo extrahepatální) zkratky portální krve do systémové cirkulace vedoucí k nedostatečnému pročištění krve játry a následným vstupem toxických látek do mozku.
• Příznaky:
• Nenápadné změny chování, výrazná zmatenost až kóma.
• Příznaky jsou doprovázené změnami na EEG, rigiditou, hyperreflexí.
• Typickými příznaky jsou třes prstů až flapping tremor (chvění ruky až po zápěstí).
• Změny osobnosti, náladovost, ztráta zábran, apraxie, somnolence.
Apraxie
• Porucha vnímání prostoru, zabraňuje např. správně obkreslit jednoduchý geometrický obrazec.
• Ztráta schopnosti vykonávat koordinované, účelné a naučené pohyby i přesto, že pacient má fyzickou schopnost takové úkony provést a chce je provádět.
• Existuje rozpor mezi myšlenkou (pacient ví, co by měl udělat) a skutkem (pacient postrádá kontrolu své činnosti).