PRÁCE S TEXTEM – KRITICKÉ ČTENÍ

(1)

PRÁCE S TEXTEM – KRITICKÉ ČTENÍ

JMB002 Nikola Karasová

(2)

KRITICKÉ ČTENÍ I.

 Čtení pro „zapamatování“ – pouhý příjem informací

 Kritické čtení – zahrnuje hlubší práci s textem, jeho interpretaci

(3)

KRITICKÉ ČTENÍ II.

 třífázový proces učení

Evokace dosavadních znalostí tématu, problému Analýza textu - uvědomění si jeho významu

Reflexe - srovnání, kontextualizace nových informací s původními

 proces analýzy = kritické čtení 3 úrovně:

zopakování řečeného deskripce logiky autora interpretace

(4)

KRITICKÉ ČTENÍ III.

 Kritické čtení neznamená apriori kritický přístup

 Vyžaduje aktivní čtení

 Nejde o pouhou kumulaci znalostí a informací (průvodce v muzeu x vědecký pracovník)

 Umožňuje hospodárné nakládání s časem – používání dostupné metodiky umožňuje

hodnotit relevanci textů a zdrojů

(5)

KRITICKÉ ČTENÍ IV. – PŘÍSTUP K TEXTU

 kdo je autor, pro koho píše, kdy vznikl, čeho je součástí

 „Prolistovat“ – názvy podkapitol, rychle si text projít, nahlédnout jeho strukturu

 Přečíst abstrakt (úvod, závěr)

 K čemu text potřebujeme – jedná se o zásadní studii, základní zdroj našeho

zkoumání? Pouze doplňkovou? Faktografický zdroj?

(6)

KRITICKÉ ČTENÍ V. – CÍLE

 Porozumět textu skrze dialog s autorem/textem:

 Odpovědět na otázky: Jakým problémem se autor zabývá, jaké otázky si klade? K jakým závěrům dospěl a jak? O jaké argumenty svá tvrzení opírá?

 Zhodnocení logiky a hodnověrnosti argumentů

 Možná polemika, jíž předchází důkladná analýza a interpretace textu.

(7)

KRITICKÉ ČTENÍ VI. - POSTUP

 Několikanásobné čtení – minimálně dvakrát

 První čtení: struktura textu, klíčové pasáže

 Druhé/třetí čtení: interpretace, hodnocení

 Zhodnotit základní výzkumnou otázku(-y) faktografii která slouží jako základ pro

argumentaci,

definovat si pojmy – pokud nejsou vysvětleny v textu, nalézt jejich obsah

argumentaci – pochopit inference výroků celkovou logiku textu, závěry

(8)

KRITICKÉ ČTENÍ VII. – TVORBA VÝSTUPU

Vedení poznámek

 Důležitá faktografie

 Přesné citace stěžejních výroků

 Parafráze zásadních odstavců

 Vlastní systém poznámkových značek – ve stručnosti zaznamenávat i svůj vlastní

komentář

 Vedení rozumné databáze poznámek a bibliografických záznamů

(9)

KRITICKÉ ČTENÍ VIII.

Manipulace a chyby v textech

 Vytrhávání informací z kontextu

 Používání anachronismů

 Přemrštěné používání „cizích“ slov, kde není zapotřebí

 Uvádění informací, které jsou mimo kontext

 Nedokonalé, víceznačné či úplně špatné inference

(10)

EFEKTIVNÍ ČTENÍ

 Letmé čtení – základní přehled

 Běžné čtení – klíčové pasáže, úvod, závěr

 Důkladné čtení

 Čím déle se zabýváte určitým tématem, tím méně textů čtete důkladně.

 Vše přečíst nelze, ale odborník udržuje alespoň rámcový přehled o literatuře

související se zaměřením svého výzkumu – proto užitečné záznamy